Příručka pro pilotní města je výstupem v rámci pracovního balíčku 4 (WP4) projektu NetZeroCities (NZC), který se zabývá návrhem a realizací programu pro pilotní města prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů a následného grantového programu.

Cílem této příručky je pomoci městům při přípravě návrhů pro otevřenou výzvu k podávání návrhů. Poskytuje pokyny ohledně rozsahu, záměrů a cílů programu Pilotní města i širší metodiky projektu NZC, představuje klíčové pojmy a terminologii a odkazuje na užitečné zdroje, nástroje a související případové studie.

Příručka pro Pilotní města je publikace, která má poskytnout podporu a vodítko městům, jež se hodlají přihlásit do programu NZC Pilot Cities.

Obsahuje podporu a pokyny týkající se kontextu a zaměření programu NZC Pilotní města (včetně harmonogramu výzvy), představuje klíčové pojmy, terminologii a složky programu a v příslušných případech také další zdroje, odkazy, případové studie a příklady, které mohou města využít při přípravě své žádosti.

Příručka může být aktualizována v případě, že dojde ke změnám v doplňujících informacích a/nebo budou tyto informace k dispozici. Budou zveřejněny často kladené otázky (FAQ), pokud se dotazy a následné odpovědi budou týkat všech potenciálních žadatelů.

Kromě této příručky budou při vyhlášení výzvy (v souladu s harmonogramem uvedeným v oddíle 2.1) zveřejněny pokyny k výzvě, které budou obsahovat výzvu k podání žádostí, hodnotící a výběrová kritéria a technické informace týkající se procesu podávání žádostí.

Tato příručka byla sestavena s cílem poskytnout městům, která zvažují podání žádosti do pilotního programu NZC pro Pilotní města, užitečné a podnětné informace. Je koncipována tak, aby odpovídala na následující otázky:

• Proč je tato [část/téma] relevantní pro NZC a výzvu pro Pilotní města?
• V čem spočívá užitečnost či relevance tohoto přístupu pro města při přípravě jejich návrhů?
• Existují nějaké relevantní příklady a případové studie?
• Na jaké zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy NZC by se města měla zaměřit?
• Shrnutí: Jaké otázky by si města měla v souvislosti s touto částí/tímto tématem položit?
• Jaké klíčové pojmy by měl slovníček obsahovat?
• Je třeba uvést nějaké oficiální reference?

Jak číst tuto příručku:

• Příručka je celkově sestavena v souladu s pokyny výzvy a hodnotícími kritérii, přičemž jejím hlavním cílem je podpořit města při vytváření nápadů a přípravě koncepce ještě před podáním žádosti.
• Klíčové pojmy a pojmy, které jsou zvýrazněny tučným písmem a modrou barvou, jsou definovány pro účely programu NZC Pilotní města a najdete je ve slovníčku pojmů.
• V souladu s pokyny k výzvě upozorňujeme, že v případě žádosti podané v rámci výzvy pro Pilotní města, která se týká více měst, se pojmem „město“ v tomto dokumentu rozumí skupina měst nebo každé město, které je součástí této skupiny.

Města jsou centry hospodářské činnosti, tvorby znalostí, inovací a nových technologií a ovlivňují kvalitu života občanů, kteří v nich žijí nebo pracují, čímž podstatně přispívají k blahobytu evropských společenství. Hrají klíčovou roli při plnění cíle Evropské zelené dohody (EGD), jímž je snížení emisí o 55 % do roku 2030 a dosažení Klimatické neutrality do roku 2050. Města zabírají pouze 4 % rozlohy EU, přesto v nich žije 75 % občanů EU. Kromě toho města spotřebovávají více než 65 % světové energie a jsou zodpovědná za více než 70 % globálních emisí CO2. V roce 2014 žily tři čtvrtiny občanů EU v městských oblastech a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na přibližně 83,7 %.

Omezování dopadů změny klimatu proto do značné míry závisí na opatřeních přijatých v městském prostředí prostřednictvím ekologické a digitální transformace. Očekává se, že Misijní města budou v této transformaci hrát vedoucí roli tím, že dosáhnou Klimatické neutrality do roku 2030 a svým občanům zajistí čistší ovzduší, bezpečnější dopravu a snížení dopravních zácp a hluku. Cílem mise EU pro klimaticky neutrální a inteligentní města („Mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města") je dosáhnout do roku 2030 100 klimaticky neutrálních a inteligentních evropských měst a zajistit, aby tato města fungovala jako centra experimentování a inovací, která umožní všem evropským městům následovat jejich příkladu do roku 2050.

Tento ambiciózní cíl představuje mimořádný úkol a bude vyžadovat zásadní a systémové změny. Klíčovou roli bude hrát vedení ze strany vlády, stejně jako opatření ze strany průmyslu, vzdělávacích a výzkumných institucí a občanských organizací, což si vyžádá sladění politik, způsobu řízení a způsobu zajištění potřebných kapitálových investic.

Aby mohla Cities Mission dosáhnout svých cílů, bude muset rovněž pomoci překonat značné překážky, které v současné době brání velké skupině měst v dosažení cíle Klimatické neutrality do roku 2030. Mnohá města a městské organizace uvedly, že ačkoli chtějí jít dále a rychleji, narážejí při tom na překážky, jako jsou jejich provozní kapacity a schopnosti, dostupnost finančních prostředků a financování a potřeba získat politickou podporu jak u svých voličů, tak v rámci svých jednotlivých zemí. Jedná se o konkrétní příklady mnoha obtíží, kterým města na své cestě ke Klimatické neutralitě čelí, i když ne nutně o jediné.

V oblastech, jako je městská mobilita a energetická účinnost budov, skýtají charakteristické rysy měst – například vysoká hustota obyvatelstva a geografická koncentrace – příležitosti pro inovace, které mohou mít významný dopad na dosažení Klimatické neutrality. Města představují významnou část evropského stavebního fondu, kde je renovace nezbytná pro úsporu energie na cestě ke Klimatické neutralitě. To může přinést obrovské (a viditelné) „vedlejší přínosy“, jako je lepší kvalita venkovního a vnitřního ovzduší, menší dopravní zácpy, zdravější aktivní mobilita a zdravější, odolnější vůči klimatickým změnám a pohodlnější budovy; méně úmrtí na silnicích, méně hluku a čistší, krásnější a hodnotnější městské prostředí. Jinými slovy, z politických opatření ke snížení emisí skleníkových plynů (GHG) ve městech vyplývá silný a pozitivní „přenosový“ efekt, který jim pomůže získat podporu pro tato opatření mezi občany.

Řešení pro chytrá města a sdílení dat ve velkém měřítku nabízejí příležitosti k plánování, realizaci a sledování snižování emisí v celé řadě odvětví, jako je městská mobilita, energetická účinnost budov, monitorování znečištění ovzduší, vodní hospodářství a nakládání s odpady.

Vzhledem k tomu, že většinu investic potřebných k dosažení uhlíkové neutrality budou muset přímo či nepřímo vynaložit občané, vlastníci nemovitostí, dodavatelé energií, developeři infrastruktury, podniky a další zainteresované strany (podle odhadů společnosti Material Economics v této studii budou města přímo financovat pouze 17 % investic), budou města hrát klíčovou roli při mobilizaci dalších zainteresovaných stran prostřednictvím využití svých plánovacích pravomocí, své role jako akcionářů veřejných služeb, prostřednictvím iniciativ zaměřených na občany, prostřednictvím využití pobídek a prostřednictvím katalyzování investic zaměřených na více zainteresovaných stran.

Zdroje a další iniciativy

• Platforma NZC Mission bude obsahovat Úložiště znalostí s případovými studiemi a příklady, které poslouží jako inspirace a orientační vodítko, a také přehledový panel, pomocí něhož budou města moci sledovat a porovnávat dosažený pokrok. Kromě toho bude k dispozici mapa inovačních ekosystémů zahrnující evropské klastry, inkubátory a podpůrné programy, které pomáhají technologickým firmám poskytujícím udržitelná řešení v rámci strategií pro městské klima.
• Hnutí Living-in.EU usiluje o urychlení digitální transformace tak, aby pomohlo městům a obcím řešit řadu společenských výzev, zejména těch, které vyplývají ze změny klimatu.
• Evropský klimatický pakt.
• Iniciativa „Nový evropský Bauhaus“ (NEB) zaměřená na klimaticky neutrální proměnu městské kvality.
• Mannheimská deklarace, za kterou stojí organizace ICLEI, má za cíl podporovat města při vypracovávání a zavádění „místních zelených dohod“, stejně jako Nová lipská charta přijatá v listopadu 2020, která klade zvláštní důraz na zelený, spravedlivý a produktivní udržitelný rozvoj měst.
• Národní plány v oblasti energetiky a klimatu.
• Politika soudržnosti EU.
• Městská agenda pro EU.
• Pakt EU pro dovednosti
• Nástroj pro oživení a odolnost a příslušné plány
• Plán REPowerEU
• Mise EU: Klimaticky neutrální a inteligentní města: Plán realizace

Program NZC Pilotní města bude vyhledávat a podporovat evropská města, aby v rámci pilotního programu testovala a zaváděla inovativní přístupy k rychlé dekarbonizaci, a to napříč tematickými oblastmi a funkčními silosy s cílem podpořit systémovou transformaci. Výběr pilotních projektů se bude snažit řešit všechny městské systémy, které přispívají k Klimatické neutralitě, včetně mobility, energetických systémů a zastavěného prostředí, toků materiálů a zdrojů, přírodních oblastí, kulturních/sociálních/finančních/institucionálních systémů a přístupných veřejných prostor. Každý pilotní projekt se může zaměřit na všechny tyto městské systémy nebo na jejich kombinaci, v závislosti na kontextu a rozsahu navrhovaného pilotního projektu.

Očekává se, že Pilotní města budou v průběhu pilotního projektu testovat a zavádět inovativní řešení nebo skupiny řešení na úrovni města či městské části a budou vyvozovat konkrétní poučení z těchto inovačních procesů, přičemž budou rozvíjet znalosti, kapacity a schopnosti na úrovni města. Do konce pilotního projektu by měl být identifikován jasný soubor inovativních řešení připravených k zavedení, rozšíření a/nebo replikaci. Může se jednat o nové obchodní modely, politické iniciativy, inovace v oblasti správy věcí veřejných, modely financování a strategie replikace nebo rozšíření.

Vybraná pilotní města obdrží finanční prostředky a praktickou podporu od městských poradců a partnerů konsorcia NZC, aby mohla své pilotní aktivity doladit ještě před zahájením realizace a zohlednit tak požadavky na soulad s předpisy a zpětnou vazbu z výběrového řízení. Jakmile se města a/nebo místní komunity účastnící se pilotních projektů budou snažit získat další zdroje, pomůže jim platforma Mission Platform zajistit financování pro plnou realizaci a následné rozšíření a škálování těchto aktivit.

Konečně bude zorganizována řada aktivit zaměřených na podporu vzájemného učení mezi pilotními městy jako klíčové složky pro budování kapacit, šíření úspěšných inovací a prohlubování vztahů. Program partnerství (City Learning Programme) propojí každé Pilotní město se dvěma nebo třemi partnerskými městy z členských států EU a přidružených zemí (H2020). Cílem partnerství je budovat inkluzivní účast na účinných opatřeních v oblasti klimatu, podporovat spravedlivou transformaci a posilovat sociální soudržnost.

Koordinace vybraných pilotních projektů je nezbytná jak na úrovni měst, tak na úrovni EU, aby bylo možné vytvořit pestrou škálu příkladů dokládajících cesty k další a dalekosáhlé transformaci v evropských městech i v celé Evropské unii. Proces výběru pilotních projektů proto směřuje k vytvoření strategického portfolia, v němž má každý pilotní projekt potenciál otestovat a prokázat životaschopnost cesty ke změně v konkrétním kontextu. Pilotní města se navzájem doplňují a společně vykreslují obraz toho, jak by mohla vypadat systémová změna.

Dobří piloti:

• vycházíme z poznatku, že, jak uvádí Prováděcího plánu mise EU „Klimaticky neutrální a inteligentní města",
  „Hlavní překážkou klimatické transformace není nedostatek ekologických a inteligentních technologií, ale schopnost je zavádět. Současný způsob řízení založený na izolovaných útvarech, který byl navržen a vyvinut pro tradiční provoz a služby měst, nemůže ambiciózní klimatickou transformaci pohánět. Systémová transformace je proto naléhavě nutná.“
• usilovat o systémovou transformaci cíleným kombinováním různých pák změny s cílem vybudovat kapacity pro urychlení dopadu. Toto úsilí by se mohlo zaměřit na jednu nebo několik klíčových oblastí emisí
• vycházejí z místních znalostí a společného zhodnocení klíčových překážek či příležitostí pro urychlení klimatické transformace, kterým město čelí. Pilotní města se proto zaměřují na klíčové další kroky (tj. zásahy vedoucí k průlomům a/nebo bodům zlomu), které by město mělo prozkoumat s cílem snížit své škodlivé emise, a to s přispěním různých aktérů z celé společnosti
• vyzkoušet kombinaci inovací napříč různými pákami změny v rámci jedné emisní oblasti nebo propojením různých emisních oblastí například v rámci komplexního řešení na úrovni městské čtvrti, případně prostřednictvím nových systémů řízení na úrovni celého města, které budují systémovou kapacitu pro urychlení změn
• posílit organizační rozměr s cílem rozvíjet kulturu „radikální spolupráce“, aby bylo možné udržet a rozšířit společné úsilí o dosažení Klimatické neutrality v celé společnosti

Kromě toho bude platforma Mission Platform pomáhat pilotním městům v následujících oblastech:

• podnítit vnitřní změny v městských radách a vytvořit stabilní meziresortní struktury propojené s nejvyšším vedením měst
• podporovat pevné vazby mezi zainteresovanými stranami ve městě: dalšími veřejnými správními orgány (regionálními/národními), soukromým sektorem, akademickou obcí, občanskou společností a občany a hromadnými sdělovacími prostředky
• posílit úsilí o dosažení Klimatické neutrality ve městech na národní úrovni prostřednictvím „sněhové koule“, která propojí pilotní projekty s transformací dalších měst v téže zemi

Pilotní města budou:

• urychlit své vlastní učení o tom, jak dosáhnout průlomových výsledků a překonat systémové překážky, a
• ukázat rozmanitost cest k transformaci, z nichž se mohou ostatní evropská města poučit a přizpůsobit je svým vlastním podmínkám

V případě, že to bude možné, budou pilotní města ve svých snahách vycházet ze svých minulých a/nebo současných inovačních aktivit, přičemž budou brát v úvahu získané poznatky a stanoví, co je zapotřebí k urychlení změn.

Názorné příklady

• Pilotní město se zaměřuje na komplexní transformaci mobility a využívá úlohu městské samosprávy v oblastech technologií, financí, regulace, zapojení občanů a různých typů smluv.
• Pilotní město se zaměřuje na energetickou transformaci „celé městské čtvrti“ a propojuje zastavěné prostředí s energetickými systémy prostřednictvím zkoumání nových finančních nástrojů, politik územního plánování a modelů správy obohacených o digitální technologie.
• Pilotní město se zaměřuje na zkoumání nových možností nakládání s daty v kombinaci s regulací založenou na výsledcích a reformou veřejných zakázek, přičemž spolupracuje se zástupci všech oblastí města, které se podílejí na emisích, s cílem lépe sladit stávající zdroje a zpřístupnit nové zdroje financování.

Datum / Čas (SEČ)	Položka	Odkaz
březen 2022	Bod: Včasné zveřejnění harmonogramu výzvy na webových stránkách projektu	Webové stránky NZC
červen 2022	Publikace: Průvodce pro účastníky Na konferenci NZC v červnu 2022 bude představen průvodce pro Pilotní města, který má městům pomoci s přípravou návrhů pro podání v rámci otevřené výzvy. Publikace: Pokyny k výzvě Pokyny k výzvě, včetně podmínek účasti, kritérií hodnocení a výběru, budou zveřejněny na webových stránkách NZC, na portálu Mission Portal a na portálu EU Funding and Tenders Opportunities Portal v sekci grantů „Cascade Funding Calls“	Platforma NZC Mise EU: Klimaticky neutrální a inteligentní města | Evropská komise Financování a výběrová řízení (europa.eu)
27. června 2022 4. července 2022 5. září	Program pilotních měst NZC: Cíle, přístup, přihláška Program pilotních měst NZC: Kritéria výběru a výběrové řízení Informační schůzka o technických záležitostech Otevřené fórum	27. června 4. července
Pondělí 5. září 2022 (12:00 SELČ)	Zahájení přijímání přihlášek V pondělí 5. září ve 12:00 hodin středoevropského letního času bude spuštěn modul NZC Call a Grant Management. Města se budou moci v tomto modulu zaregistrovat prostřednictvím portálu NZC Mission a vytvořit návrh s hlavními údaji. Města budou moci tento návrh uložit a vrátit se k němu kdykoli až do termínu pro podání uvedeného níže	Platforma NZC
červen – říjen 2022	Publikace: Často kladené otázky (FAQ) V období od června do října 2022 bude vytvořen a průběžně aktualizován soubor často kladených otázek (FAQ).	Platforma NZC
Pátek 4. listopadu 2022 (23:59 SEČ)	Termín pro podání přihlášky Konečný termín pro podání kompletních návrhů. Návrhy doručené po tomto datu nebudou přijaty. Prodloužení lhůty není možné a po odeslání již nelze návrh upravovat. Doporučujeme si stanovit vlastní interní termín ještě před tímto datem.	Platforma NZC
listopad 2022 – leden 2023	Přezkoumání a výběr Návrhy budou posouzeny z hlediska splnění kritérií způsobilosti (1. fáze) a ty, které tato kritéria splní, budou posouzeny nezávislými externími odborníky (2. fáze). Návrhy, které podle stanovených kritérií dosáhnou minimálního bodového limitu, postoupí do finálního výběru (3. fáze). Další informace o těchto fázích budou zveřejněny spolu s pokyny k výzvě při jejím vyhlášení.
28. února 2023	Informování o rozhodnutí Uchazečům budou zaslány oficiální výsledky spolu s hodnocením.
březen 2023	Vypracování smlouvy Žádosti byly upraveny s ohledem na připomínky týkající se souladu s předpisy a výběrového řízení. Probíhají kontroly due diligence a dokončování revidovaných projektových plánů.
březen 2023	Zveřejnění výsledků výběrového řízení a vybraných Pilotních měst Souběžně s procesem zadávání zakázek bude na platformě NZC zveřejněn seznam vybraných Pilotních měst a tento seznam bude šířen prostřednictvím komunikačních kanálů NZC. Součástí bude popis, který přiblíží vybrané projekty.	Platforma NZC

Zájemci o účast v programu NZC Pilotní města budou mít k dispozici řadu podpůrných služeb a poradenství při přípravě a podání návrhu v rámci této výzvy, například:

1. Příručka k programu Pilotních měst NZC
   Cílem této příručky je seznámit zájemce s programem NZC Pilotní města a poskytnout podrobný přehled o jeho koncepci, zamýšleném přístupu a očekávaných výsledcích, jakož i o klíčových pojmech a terminologii.
   
   Zájemcům doporučujeme, aby obsah této příručky využili jako inspiraci při přípravě návrhů svých pilotních aktivit a při jejich sladění s programem NZC Pilotní města, včetně jeho hodnotících a výběrových kritérií.
2. Informační schůzky
   Spolu s vydáním této příručky naplánovalo konsorcium NZC také sérii informačních setkání, jejichž cílem je podpořit města a pomoci jim při přípravě návrhů pilotních aktivit a sestavení žádosti. Informační setkání se budou zabývat následujícími tématy:
   • Program pilotních měst NZC: Cíle, přístup, přihláška
   • Kritéria výběru a výběrové řízení
   • Informační schůzka o technických záležitostech
   • Otevřená diskuze (otázky a odpovědi)
3. Portál mise
   Zájemci se budou muset před podáním žádosti do programu NZC Pilotní města zaregistrovat na portálu NZC Mission, čímž získají přístup k různým zdrojům, ale také k samotnému modulu pro podávání žádostí v rámci výzvy.
   
   Portál Mission městům poskytne přístup k:
   
   • Modul pro zapracování nových zaměstnanců v NZC
   • Případové studie
   • Prostor pro spolupráci mezi kolegy
   • Úložiště znalostí
   • Modul pro správu výzev a grantů
   • Technické pokyny k systému (modul pro správu výzev a grantů)
   • Budoucí vydání této příručky
   • Kontaktní místa pro poradce měst a podpůrné centrum pro odborníky v oblasti měst
   Kromě této příručky bude na portálu mise k dispozici řada dokumentů a/nebo podpůrných materiálů souvisejících s výzvou (například pokyny, přílohy, často kladené otázky a další relevantní dokumenty). Žadatelé by se s nimi měli při přípravě svých žádostí pravidelně seznamovat, aby byli informováni o případných aktualizacích. Konkrétní dotazy, na které nenajdete odpověď ani v této příručce, ani na portálu mise, směřujte na adresu: pilotcities@NetZeroCities.eu

Program NZC City Learning je několikaměsíční program, jehož cílem je předávání znalostí a budování kapacit mezi pilotními a partnerskými městy [Partnerská města] zapojenými do programu. Jeho základem je strategie dosahování dopadu prostřednictvím vzájemného učení. Vzájemné učení je vzdělávací přístup, který spojuje dva nebo více účastníků s podobným zázemím a umožňuje jim aktivně ovlivňovat vzájemný rozvoj prostřednictvím výměny znalostí a společného řešení problémů.

V rámci NZC uplatňujeme tento princip tak, že každé Pilotní město (nebo v případě přihlášky více měst skupinu měst) spojujeme se dvěma či třemi Partnerskými městy. Tato Partnerská města budou mít podobné zázemí jako Pilotní města a mohou čelit podobným výzvám. Tyto podobnosti mohou spočívat v geografických podmínkách, národním kontextu, socioekonomické situaci či v dalších podobných aspektech. Tímto způsobem se NZC snaží rozšířit dopad práce pilotních měst i mimo původní skupinu. Po dobu trvání programu bude NZC tato města provázet sérií online a osobních setkání. Cílem těchto setkání je vytvořit jasné porozumění vzájemným výzvám a vyměnit si nebo navrhnout potenciální řešení. Předpokládá se, že každé Pilotní město jednou navštíví svá Partnerská města s malou delegací a Partnerská města také jednou navštíví Pilotní město.

Tento program je povinnou součástí programu Pilotních měst. Z tohoto důvodu bude nutné v rámci rozpočtu pilotního města vyčlenit určitý podíl na personální kapacitu. Tým programu osloví pilotní města s cílem vypracovat na míru šité profily měst, aby bylo při výběru partnerských měst zajištěno co nejkvalitnější spárování. Aktuální harmonogram počítá s výzvou k podávání žádostí o partnerství v červnu 2023 a se zahájením programu v září 2023. Pilotní města tak budou mít čas na přípravu svých aktivit a shromáždění prvních poznatků. Další informace budou pilotním městům poskytnuty v pozdějším termínu.

Z řad partnerských organizací konsorcia NZC bude jmenováno deset poradců pro města s Klimatickou neutralitou, kteří budou pomáhat městům zapojeným do programu Mission, Pilotních měst a Partnerských měst strategicky prosazovat systémovou změnu a naplňovat ambice programu Mission. Mezi jejich činnosti bude patřit pomoc městům s přístupem k platformě za účelem využívání nástrojů a zdrojů, usnadňování výměny informací mezi městy a propojování měst s partnery projektu a odborníky, budování smysluplné spolupráce mezi městy zapojenými do programu Pilotní města a City Learning Programme a průběžná podpora, poradenství a doporučení v oblasti systémových změn, včetně identifikace potřeb a pomoci s procesem podávání žádostí o podporu v rámci City Expert Support Facility (více o této službě níže).

Bude zřízeno Centrum odborné podpory pro Pilotní města (CESF), jehož úkolem bude poskytovat Pilotním městům přímou odbornou podporu přizpůsobenou rozsahu pilotních aktivit. CESF bude uspokojovat potřeby pilotních měst v oblasti odborných znalostí u cílených činností, které vyžadují buď obchodní kapacity mimo NZC, nebo úsilí přesahující původní přidělení stávajícímu partnerovi NZC. Centrum bude spuštěno ihned po výběrovém řízení pilotních měst. Městští poradci budou spolupracovat se svými pilotními městy na vymezení požadavků na podporu a odborné znalosti, které budou předloženy centru prostřednictvím speciálního formuláře žádosti.

Podporu budou poskytovat jak partneři konsorcia NZC, tak v případech, kdy konsorcium samo nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, které jsou však pro řádný vývoj a realizaci pilotních aktivit nezbytné, budou zapojeny externí subjekty a/nebo místní partneři, a to i z řad komunity odborníků NZC (CoP). Místní partneři budou zapojeni v případech, kdy je zapotřebí omezená kapacita v oblasti kontextu, kultury a/nebo jazykových znalostí, nebo kdy je zapotřebí intenzivnější místní kapacita.

Komunita NZC (NZC CoP) funguje jako zastánce metodik NZC i mimo rámec jednotlivých projektů a jako platforma pro propojování měst s odborníky. Jedná se o virtuální prostor, kde města mohou zveřejňovat své potřeby, a o Úložiště znalostí, v němž se odborníci z praxe mohou sdružovat do skupin podle geografické polohy a specializace a účastnit se akcí, podcastů, webinářů, školení a certifikačních programů vycházejících z tohoto Úložiště znalostí NZC.

Sociální síť a prostor pro spolupráci typu P2P představuje klíčový modul portálu Mission určený pro interakci mezi uživateli, včetně měst, konsorcia NZC a širší komunity odborníků NZC. Pilotní města jej budou využívat k:

• Setkávání, navazování kontaktů a spolupráce s ostatními městy NetZeroCities v oblasti aktivit, nápadů, poznatků a inovací
• Zajištění online prostoru pro virtuální sezení zaměřená na hledání smyslu
• Sdružování a zakládání skupin měst zabývajících se konkrétními tématy
• Spolupráce s partnerskými městy a rozvíjení partnerských vztahů
• Sdílení aktivit, nápadů, postřehů a inovací ze svého města
• Získávání informací a zveřejňování příspěvků o akcích pořádaných partnerskými městy nebo o zajímavých akcích
• Vytváření konsorcií měst za účelem získání externího financování
• Vedení soukromých, dvoustranných rozhovorů

Součást modulu sociální síť představuje otevřenou síť přístupnou všem, která slouží jako prostor pro otevřenou diskusi a zveřejňování příspěvků v rámci komunity NZC. Bude také úvodní stránkou portálu po přihlášení a bude obsahovat odkazy na klíčový obsah v dalších modulech, jako je například Úložiště znalostí a funkce pro vykazování dat v City Dashboardu.

Služby stránky skupin nabízejí prostor pro strukturovanější průběžnou komunikaci a zahrnují funkce pro sdílení dokumentů, online schůzky a společnou práci. Uživatelé si mohou nastavit parametry ochrany soukromí, takže budou k dispozici jak „otevřené“, tak „uzavřené“ funkce, u nichž si uživatelé mohou sami určit nastavení ochrany soukromí. Budou zřízeny stránky skupin jak pro tematickou spolupráci, tak pro pracovní skupiny v rámci programu City Learning Programme („twin“)

Stránky setkání a akce nabízejí funkce pro webináře, semináře zaměřené na porozumění obsahu a vzdělávací akce.

Úložiště znalostí

Úložiště znalostí platformy NZC/Mission Platform bude obsahovat velmi ucelený přehled příkladů osvědčených postupů z měst po celé Evropě. Cílem Úložiště znalostí je inspirovat města k přijímání konkrétních opatření směřujících ke Klimatické neutralitě ve všech fázích hodnotových řetězců a zasahujících do všech městských systémů, aby bylo dosaženo širšího dopadu

Bude obsahovat:

• Špičková řešení (členěná do hlavních tematických oblastí, v nichž je třeba přijmout opatření v různých odvětvích, kde emise musí být sníženy)
• Přehled řešení projektů programu Horizont 2020 (uspořádaný podle stejného schématu)
• Multimediální případové studie (o opatřeních v oblasti klimatu)
• Případové studie v oblasti sociální inovace
• Případové studie týkající se metod zapojení občanů a zainteresovaných stran
• Databáze rámcových politik
• Informační nástroj o zdrojích financování

Kromě zdroje „Úložiště znalostí“ nabídne platforma NZC/Mission městům možnost podpora na míru od odborníků, aby mohly prostřednictvím nástroje City Expert Support Facility (kapitola 3.2 této příručky) podrobněji prozkoumat konkrétní řešení, koncepce, překážky a vedlejší přínosy.

Práce na systémové transformaci vyžaduje silný politický a veřejný mandát. Znamená to rozsáhlé změny v podmínkách nejistoty. Nevyhnutelně to povede k narušení běžného chodu věcí a změnám, které se projeví v každodenním životě lidí. Aby se tato změna uchytila, bude důležité přijmout nové formy řízení, které kladou důraz na spolupráci, participaci a experimentování.

Aby byla transformace systémů na úrovni města možná, je třeba si osvojit hluboké porozumění vedlejším přínosům a provázané hodnotě. Pokud nebudou uznány pozitivní dopady klimatické transformace například na zdraví, pohodu a kvalitu života, místní ekonomiku a vzdělávání, bude vždy obtížnější prokázat, že se jedná o efektivní vynaložení prostředků. Odklon od uznávání pouze kvantifikovatelných a zpeněžitelných přínosů znamená, že města mohou být odvážná při vytváření pozitivní a holistické vize budoucnosti, která uznává mnohonásobné vzájemné závislosti mezi jednotlivými resorty.

Základním principem programu NZC Pilotní města je nejprve pochopit problémy, na které se pilotní aktivity zaměřují, a to jak z hlediska emisí skleníkových plynů, tak z hlediska strukturálních, technických, institucionálních, socioekonomických a kulturních překážek bránících změnám.

Ve svých návrzích pro program NZC Pilotní města budou města proto nejprve vyzvána, aby určila městské systémy, na nichž budou pracovat, oblasti emisí relevantní pro tyto městské systémy a současné překážky bránící transformační změně, a poté potenciální systémová řešení nebo inovace, která budou během dvou let trvání iniciativy zavádět a z nichž se budou poučovat.

Dosažení nulových emisí ve městech bude vyžadovat výrazné snížení emisí a kompenzační opatření ve všech městských systémech, např.: energetika, doprava, budovy, potraviny, voda, spotřeba surovin, a související emisních sektorů, např.: energie dodávaná z rozvodné sítě, průmysl a výroba, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady atd. Za tímto účelem by měly být zaváděny a využívány technologie a inovativní řešení.

Bude nutné přijmout opatření v celém městě se zaměřením na následující priority (převzato z Informační sady EU pro města od Poslání misijních měst):

• Snížení emisí ze spalování fosilních paliv ve všech budovách a zařízeních (statická energie), jelikož budovy se podílejí na 40 % spotřeby energie ve městech. Podpora budov s nulovými emisemi uhlíku, snižování spotřeby energie v budovách, zlepšování energetické náročnosti stávajícího stavebního fondu, elektrifikace a přechod na obnovitelné zdroje energie.
• Snížení emisí z spotřeby elektřiny a z dálkového vytápění a chlazení (výroba energie) prostřednictvím podpory udržitelnější výroby energie: nízkouhlíková energie, zelená energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů s cílem dosáhnout úplné dekarbonizace dodávek energie.
• Snížení emisí ze spalování fosilních paliv o všechna vozidla a doprava a současně podpora ekologičtějších a bezpečnějších způsobů dopravy, veřejné dopravy, chůze a jízdy na kole, včetně bezuhlíkových a alternativních paliv.
• Snížení emisí z odpadu vznikajícího v rámci městských hranic, a to prostřednictvím integrace přístupu oběhové hospodářství s cílem minimalizovat spotřebu zdrojů a vznik odpadu, znečištění a emisí uhlíku
• Snižování emisí pocházejících z změn ve využívání půdy a prostřednictvím těchto změn, včetně zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy. V této souvislosti je pro řešení zbytkových emisí klíčové také zavedení řešení založená na přírodě, například vytváření uhlíkových propadů.
• Snížení emisí z chemické procesy v průmyslu, čímž se průmysl stane ekologičtějším a udržitelnějším.

Digitální propojenost ve městech je rovněž klíčovou průřezovou prioritou, která má přispět ke zlepšení a podpořit další pokrok
všechny městské procesy a rozhodování jak na úrovni obcí, tak ze strany obyvatel. Digitální propojení a nástroje mohou pomoci při sběru a analýze dat, čímž díky poskytovaným informacím a poznatkům podpoří efektivnější a udržitelnější tvorbu politik a územní plánování. Digitalizace, digitální propojení a nástroje mohou pomoci při sběru a analýze dat, čímž díky poskytovaným informacím a poznatkům podpoří efektivnější a udržitelnější tvorbu politik, územní plánování a provoz městských energetických systémů (mimo jiné). Digitalizace může zlepšit kvalitu života ve městech v mnoha oblastech (bezpečnost, zdravotní péče, mobilita atd.), například tím, že podpoří rozhodnutí založená na datech, která přinesou prospěch občanům a potenciálně sníží spotřebu energie.

Přechod měst k nulovým emisím je plný strukturální, technické, institucionální, socioekonomické a kulturní překážky. Velká část jejich celkových emisí skleníkových plynů je zakotvena ve složitých oblastech, které nepředstavují žádný jednotlivý problém, ale spíše síť vzájemně propletených problémů. Co je ještě horší, tyto problémy jsou často protichůdné. Problém pro jednoho účastníka v daném městě tak může být příležitostí pro jiného.

Mají-li města urychlit plnění svých cílů v oblasti Klimatické neutrality, musí kromě emisních oblastí důkladně porozumět také problémovým oblastem, které jim v tom brání, a to s cílem přejít od bodových řešení k integrovanějším a komplexnějším „portfoliovým“ přístupům, které jsou schopny podnítit systémovou transformaci. To znamená:

• Pochopení rozdílu mezi současnými emisemi a plánem snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou,
• získání uceleného přehledu o mezioborových a interdisciplinárních klíčových problémech a překážkách, které brání vytvoření požadované cesty, a
• společně vytvářet různé možné soubory opatření za účasti všech zainteresovaných stran, které by pomohly překonat tyto překážky.

Názorné příklady a případové studie
Mezi běžné překážky patří nedostatečné dovednosti a nedostatky v datových systémech, nesoulad na politické úrovni, problematické struktury řízení, nedostatek finančních pobídek nebo nevhodné kulturní a behaviorální vzorce – to vše může mít dopad na jakékoli městské systémy a související oblasti emisí, jako je mobilita, energetika a budovy. Zde uvádíme několik příkladů a případových studií, které ukazují, jak hluboké pochopení vzájemně provázaných překážek a problémových oblastí pomohlo vytvořit novou cestu:

• Společnosti poskytující energetické služby (ESCO) představují úspěšné příklady propojení různých odvětví do jediného řešení, které využívá odborné znalosti v oblasti propojení systémů k řešení celé řady problémů najednou, včetně návrhu a realizace projektů zaměřených na úsporu energie, modernizace, úspory energie, outsourcingu energetické infrastruktury, výroby a dodávek energie a řízení rizik.
• „One-Stop-Shops“ mohou majitelům domů a budov poskytnout jednotné kontaktní místo pro přístup k cenově dostupným komplexním renovacím domů.Tento model programu byl zaveden v celé řadě evropských zemí, jak dokládá soubor případových studií Evropské komise One-stop-shops for energy renovations in buildings. Program „one-stop shop“ pro rozsáhlé energetické renovace je podobný tomu, jako když vejdete do autosalonu a vyberete si značku a model, výbavu a vzhled, a zároveň si sjednáte financování a plán údržby. V případě renovací celých domů tento model umožňuje obyvatelům a majitelům budov určit své potřeby v oblasti renovace, najít dodavatele a využít více zdrojů financování z různých zdrojů, aby byla všem oprávněným účastníkům k dispozici všechna opatření za nízkou cenu nebo zcela zdarma. Ve svém podrobném průvodci Jak zřídit jednotné kontaktní místo pro komplexní energetickou renovaci domů, Innovate identifikuje 7 klíčových služeb jednotného kontaktního místa: Dlouhodobé a dostupné bydlení; Procesy zapojení; Produkty na míru; Energetická renovace a finanční plán; Komunikační a marketingové nástroje; Koordinace procesu; a Záruka výsledků. Rovněž identifikují tři potenciální úrovně služeb, od zprostředkování přes koordinaci až po „all inclusive“.

Zde je příklady / případové studie příkladů toho, jak může technické řešení selhat, protože nebyla dostatečně pochopena souvislost mezi překážkami a problémy:

• institucionální setrvačnost a závislost na dosavadním vývoji: Například přechod na inteligentní (digitální) energetickou síť by mohl mít negativní dopad na životní prostředí kvůli energii potřebné k výpočetnímu zpracování dat. Je proto důležité si položit otázku, zda více emisí způsobuje neefektivní síť, nebo datově řízená efektivní síť, která však vyžaduje velký výpočetní výkon. Dosud neexistují žádné přesvědčivé studie, které by mohly přispět k vyvození závěrů v této oblasti.
• Nedostatečná akceptace/přijetí ze strany spotřebitelů: Například zavádění aktivních nebo sdílených způsobů dopravy může bránit řada kulturních faktorů, jako je vnímání automobilu jako symbolu společenského postavení. Automobily jsou stále považovány za cenný a žádoucí majetek. Tyto představy mohou představovat překážku při snaze o změnu chování a bránit tomu, aby se lidé více věnovali chůzi, jízdě na kole nebo sdílené dopravě.
• Tržní síla a politický vliv zavedených společností: Přístup ke kapitálu a náklady na kapitál: je klíčovým faktorem pro zahájení systémové inovace. Kromě motivace k investicím prostřednictvím daňové politiky nebo dotací budou zapotřebí finanční inovace, které pomohou snížit náklady na získávání prostředků pro investice a zajistit bezpečnější a rychlejší získávání finančních prostředků. Například stavění ze dřeva v kombinaci s přístupem založeným na oběhovém hospodářství může drasticky snížit emise kategorie Scope 3 ve městě, které, ačkoli dosud nejsou regulovány, často tvoří největší část emisí, za které je město zodpovědné. Trh se dřevěnými stavbami však musí být vytvořen od nuly. Města mají svou roli při snižování rizik spojených s přijetím těchto řešení pro zúčastněné subjekty, aby umožnila tuto transformaci.
• Technologické trendy a uzamčení: Například se investice příliš často soustřeďují na tradiční dopravní a energetickou infrastrukturu kvůli vysokým již vynaloženým kapitálovým investicím a technologické a institucionální závislosti.

Jak bylo uvedeno v předchozích částech, problémy, kterým města při řešení klimatických změn čelí, mají kořeny v mnoha komplexních systémech, které se skládají z různých prvků – přírodních, technologických, sociálních, kulturních, vztahových i institucionálních – a které jsou navzájem úzce propojeny. Většina přístupů k klimatickým opatřením se snaží tuto složitost řešit rozdělením problému na menší části a zaměřením se na každou z nich zvlášť. Tím se často přehlížejí jak souvislosti mezi jednotlivými problémy, tak i jejich základní příčiny. Proto se program NZC Pilotní města bude klimatickým výzvám měst věnovat prostřednictvím systémových inovací směřujících ke změně systémů.

Pilotní města budou podporována při řešení problémových oblastí s nejvyšším potenciálem pro vytvoření nových transformačních cest. Budou se zabývat často jedinečnou a komplexní dynamikou jedné nebo více emisních oblastí (např. mobilita, energetické systémy, atd.), přičemž budou zkoumat kombinatorické páky změny (např. data a technologie, správa věcí veřejných a politika, finance, kultura a participace, jakož i sociální inovace) s jasným cílem dosáhnout identifikace průlomů a bodů zlomu. Tyto holistické přístupy, spolu s řadou sladěných opatření, která téměř jistě budou zahrnovat spolupráci napříč mnoha zainteresovanými stranami, mohou explicitně generovat vedlejší přínosy a vyvolat řadu pozitivních kaskádových změn.

Tento přístup se nazývá „systémové myšlení“: porozumění a analýza problémů se zaměřením na to, jak se jednotlivé části systému vzájemně ovlivňují. Cílem je dosáhnout „systémové inovace“: celkové transformace systému, která řeší komplexní problémy tím, že působí na vzájemnou provázanost mezi různými pákami změny – jako je budování kapacit a schopností; kultura, participace a sociální inovace; správa věcí veřejných, politika a regulace; finance a obchodní modely; technologie.

Systémová inovace je zaměřena na řešení problémů, vyžaduje čas a lze ji vnímat jako období přechodu. Klíčovou úlohou veřejné politiky je prozkoumat a vymezit tyto přechodové cesty – a právě k tomu pilotní aktivity městům pomohou.

Příkladem řetězové reakce změn jsou dotace na solární energii, které vedly k rozvoji tohoto odvětví. To zase vedlo k rychlému poklesu nákladů na solární energii a tím k dalšímu růstu – výsledkem je, že solární energie je nyní nejlevnější formou energie v historii (Carbon Brief). Průlomové změny mohou také znamenat překonání a/nebo odstranění zásadní překážky bránící změně – například změnu způsobu, jakým městská samospráva komunikuje s občany, spravuje data nebo kvantifikuje přínosy svých programů, a mohou otevřít nespočet dalších příležitostí ke změně.

Názorné příklady a případové studie

Příklady nástrojů a postupů v oblasti systémových inovací

• Publikace Future Stewards 10 nástrojů pro systémovou změnu směřující k uhlíkově neutrálnímu světu obsahuje stručné popisy řady metod systémové změny a případové studie ke každé z nich.
• Program OSN pro rozvoj (UNDP) vyvíjí metodiku založenou na portfoliovém přístupu – v nedávno vydané publikaci System Change: A Guidebook for Adopting Portfolio Approaches podrobně popisuje získané poznatky a uvádí příklady své práce.
• Švédský program Viable Cities spolupracuje s 23 obcemi na zavádění systémového přístupu k klimatické transformaci s cílem dosáhnout Klimatické neutrality do roku 2030. Viable Cities je strategický inovační program ve Švédsku zaměřený na přechod k klimaticky neutrálním a udržitelným městům. Posláním programu jsou klimaticky neutrální města do roku 2030 s dobrým životem pro všechny v rámci planetárních hranic. Viable Cities je katalyzátorem nových forem spolupráce mezi městy, průmyslem, akademickou sférou, výzkumnými ústavy a občanskou společností. Cílem je změnit způsob fungování švédských měst v souladu s národními, environmentálními a klimatickými cíli, jakož i mezinárodními závazky souvisejícími s globálními cíli udržitelnosti – Agendou 2030 – a Pařížskou dohodou. Program je naplánován na období 2017–2030 a je realizován s podporou organizací Vinnova, Švédské energetické agentury a Formas, přičemž odpovědným orgánem je Švédská energetická agentura.
• Řada případových studií z OECD je k dispozici od strany 76 jejich zprávy „Systems Innovation: Souhrnná zpráva, které se zabývají udržitelným bydlením, modernizací budov, chytrými městy, elektromobilitou, zeleným růstem, dlouhodobou péčí a politikami klastrů.
• Pokud se podíváme i mimo evropské příklady, najdeme celou řadu případů analyzovaných v American Journal of Community Psychology speciálním vydání věnovaném systémovým změnám, které se zabývá procesem řešení institucionálního rasismu ve zdravotnictví; strategii pro zjišťování a změnu mentálních modelů používaných členy meziresortních týmů; snahy o vytvoření komunity kompetentní v oblasti zdraví v jihoafrické venkovské komunitě sužované HIV/AIDS; akční výzkumné snahy s policejním oddělením na podporu transformace na komunitní policejní práci a další.
• Prezentace systémových řešení pro zavádění oběhového hospodářství na regionální úrovni

Příklady toho, kdy nebyl uplatněn systémový inovační přístup

• Klasickým příkladem je situace na trhu s bydlením. Vlády často zasahují na straně nabídky (tj. výstavbou sociálního bydlení nebo usnadňováním přístupu skupin s nižšími příjmy na soukromý trh prostřednictvím regulace nájemného), ale zasahují také na straně poptávky prostřednictvím fiskální a daňové politiky s cílem podpořit vlastnictví nemovitostí, což může vést k rent-seekingovým praktikám a k vyhánění cen nahoru. To může následně vést k dalším zásahům na straně nabídky s nezamýšlenými důsledky a k přetrvávání původního problému (nedostatek dostupného bydlení) spolu s vytvářením nových problémů (bubliny na trhu s bydlením, neřízený růst měst) (OECD, 2015).

Neexistuje žádný zázračný recept, jak by město mohlo dosáhnout nulových emisí. To znamená, že záměrná kombinace různých opatření je nezbytnou složkou pro dosažení Klimatické neutrality. Cílem pilotních aktivit je proto vytvořit a realizovat soubory opatření, které působí na více pák změn, jinými slovy působí současně na několik odlišných, ale propojených prvků daného problému prostřednictvím různých, avšak vzájemně se doplňujících zásahů. Pilotní aktivity, které otevírají cesty k průlomům v oblasti snižování emisí, jsou ty, které spouštějí několik vzájemně se posilujících dynamik napříč technologiemi; správou a politikou; financemi a obchodními modely; kulturou, participací, sociální inovací a spravedlivou transformací; budováním kapacit a schopností, s cílem urychlit transformační změnu v jedné nebo několika emisních oblastech.

NetZeroCities rozděluje faktory změny do následujících kategorií:

• Technologie: nástroje, pomůcky nebo infrastruktury, ať už hmotné či nehmotné, používané k řešení praktických problémů. Příklady (výčet není vyčerpávající): dopravní prostředky, jako jsou jízdní kola nebo vlaky; informační technologie, jako je software, optické kabely nebo umělá inteligence; zařízení pro výrobu, skladování nebo distribuci energie; stacionární energetická zařízení, jako jsou tepelná čerpadla, a stavební technologie.
• Správa a politika: procesy, jimiž se uděluje pravomoc, přijímají rozhodnutí a schvalují, prosazují a upravují pravidla, jakož i samotná pravidla v podobě zákonů, norem a předpisů.
• Finance a obchodní modely: představuje způsob, jakým jsou poskytovány finanční prostředky, a také způsoby, jakými je tvorba hodnoty v organizacích pojímána a popisována.
• Kultura, participace a sociální inovace: sociální chování a normy, včetně těch, které určují, jak se lidé, ať už jednotlivci nebo skupiny, podílejí na demokratickém rozhodování, a také způsoby, jakými navrhují a realizují řešení vedoucí ke zlepšení individuálního i kolektivního blahobytu a kvality života a ke spravedlivé transformaci.
• Budování kapacit a schopností: posílení organizačních zdrojů (lidských zdrojů, vybavení, finančních prostředků, času a energie jednotlivců) a dovedností, znalostí, způsobu uvažování a chování s cílem dosáhnout požadovaného dopadu.

Názorné příklady a případové studie

• Modernizace patří k slibným oblastem opatření pro snižování emisí, přináší však řadu výzev. Technologie sice existuje, přetrvávají však překážky při vytváření obchodních případů, které by zohledňovaly ekonomické multiplikační efekty modernizace. Majitelé domů často postrádají motivaci k účasti v programech renovace, obtížnost zahrnutí širších vedlejších přínosů může renovaci činit méně atraktivní a mechanismy koordinace aktérů a řízení, ať už jde o komunitní vize nebo smlouvy o výkonu, mohou tento proces blokovat. Mnoho experimentů se zabývá pouze jednou z těchto překážek, a proto se jim málokdy podaří dosáhnout většího dopadu. Neúspěch britského programu Green Homes Scheme byl nedávným příkladem omezení tohoto přístupu. Pilotní města NZC musí působit na více pák změn. V případě renovace by to znamenalo experimentovat s finančními a obchodními modely, které umožní vytvoření obchodního případu zahrnujícího vedlejší přínosy a multiplikační efekty, v kombinaci s kulturními, participativními a sociálně inovačními zásahy, které spolupracují s majiteli nemovitostí na budování přijetí a vytváření podpory pro renovaci na úrovni čtvrti nebo města.
• Dalším příkladem, který pochází ze zprávy OECD o systémových inovacích z roku 2015, je skutečnost, že stárnoucí společnosti mohou vést k úbytku pracovní síly, nárůstu nákladů na zdravotní péči a zmenšení daňového základu. Krátkodobá opatření zaměřená na omezení pracovní migrace mohou v dlouhodobém horizontu ještě zhoršit úbytek pracovní síly způsobený stárnutím populace. Inovace a technologie jsou nepochybně součástí řešení, ale samy o sobě nestačí. Technologie musí ve skutečnosti jít ruku v ruce s dalšími hybnými silami změn, aby bylo možné řešit hospodářské a sociální výzvy, a k jejich zavedení budou zapotřebí doplňkové inovace v organizacích a institucích, jakož i přijetí ze strany spotřebitelů a občanů.

Sociální inovace má mnoho definic, ale ve své podstatě se jedná o formu inovace, která je sociálně orientovaná jak ve svých cílech, tak ve svých prostředcích (Murray et al., 2010): to znamená vyvíjet nové nápady, služby a modely, které lépe řeší sociální výzvy (EK, 2020). Obecně řečeno se jedná o inovaci, která je „sociální“ ve svých cílech, procesu i výsledcích. Jako taková nabízí městům příležitosti k:
(1) poskytovat řešení místních, dosud neuspokojených sociálních potřeb;
(2) zapojit aktéry systému do společného navrhování a společné tvorby řešení (a tím pádem přispět ke snížení rizik spojených s inovacemi);
(3) přinášet dlouhodobý pozitivní společenský dopad v různých rovinách (geografické, rozsah problému); a
(4) přispívat – zapojením řady subjektů do procesu rozvoje a budováním kapacit – ke kulturním a behaviorálním změnám, které podporují rozvoj odolných a pružných inovačních ekosystémů schopných sdružovat subjekty a zdroje kolem společných cílů.

Sociální inovace mohou být pro NZC a výzvu pro Pilotní města strategickým přínosem v následujících ohledech: Přístupy v oblasti sociální inovace mohou městům pomoci zavést různé modely participativního a inkluzivního rozvoje za účelem řešení konkrétních výzev (viz City Studio; City Lab Mannheim; projekt Gendered Innovation) a zmobilizovat aktéry v rámci daného ekosystému k plnění dané mise (viz místní energetické komunity (Mission’s Valencia);

Kromě toho mohou přispět k vytvoření prostředí příznivého pro inovace (budování kapacit prostřednictvím zapojení; mobilizace sítí za účelem řešení výzev) (viz projekt „Superblocks“ ve Vitorii-Gasteiz (a Občanský pakt pro udržitelnou mobilitu)) a podpořit rozšíření a přenos stávajících řešení v oblasti dekarbonizace.

V širším kontextu může sociální inovace přispět ke změně společenských zvyklostí a k budování odolného a pružného inovačního ekosystému prostřednictvím rozvoje kapacit a učení se praxí (viz program Viable Cities; ekovesnice Cloughjordan).

V rámci výzvy pro Pilotní města navíc sociální inovace nabízejí způsoby, jak zapojit regionální a městské aktéry do Akčního plánu (např. při navrhování a vytváření portfolia řešení pro danou misi, ať už se jedná o rozšíření stávajících řešení nebo o vytvoření nových) a jak budovat kapacity v oblasti nových přístupů k rozvoji a nových metod či nástrojů, které zapojují aktéry, zejména příjemce, do vytváření řešení a jejich realizace.

Genderová dimenze: V roce 2020 Evropská komise zveřejnila zprávu „Gendered Innovation 2“, zprávu o tom, jak inkluzivní analýza přispívá k výzkumu a inovacím. Publikace obsahuje definice pojmů a metod týkajících se pohlaví, genderu a intersekcionální analýzy a poskytuje interdisciplinární případové studie, které ukazují, jak integrovat genderovou dimenzi do různých oblastí výzkumu a inovací, včetně změny klimatu a urbanistického designu. Projekt Gendered Innovation – spolufinancovaný Evropskou komisí – také vypracoval kontrolní seznamy na podporu inkluzivního inženýrství, urbanistiku a design, stejně jako metody pro inženýrské inovace.

Názorné příklady a případové studie

• City Lab Bristol
• Nappi Naapuri
• Real Junk Food Berlin
• Paříž za 15 minut (Klikněte zde pro koncepční kartu)
• Ekovesnice Cloughjordan
• Boloňské občanské dohody (Klikněte zde pro více informací o participativním rozpočtu.)
• City Studio
• City Lab Mannheim
• Místní energetické komunity (Missions Valencia)
• Superbloky ve Vitorii-Gasteiz (a Občanská dohoda o udržitelné mobilitě)
• Program Viable Cities
• Projekt Gendered Innovation

Zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy, na které by města měla dávat pozor

• NZC: Krátké články o sociálních inovacích
• Video NZC o sociálních inovacích
• Úložiště znalostí NZC
• Vzdělávací materiály v oblasti sociálních inovací (MOOC)
• Siscode Learning Hub

Klimatická změna je komplexní a obtížně řešitelný problém, který přesahuje politické cykly i hranice a odehrává se v dlouhodobém časovém horizontu. Klimatická krize je jednak zkouškou odolnosti našich demokracií, jednak příležitostí, jak je uprostřed závažných výzev obnovit tak, aby odpovídaly našim současným potřebám a technologickým možnostem. Účinné reakce, které budou odpovídat rozsahu budoucích výzev, vyžadují větší demokratičnost, spolupráci a kolektivní orientaci na akci a vyžadují více než jen technologický pokrok, aby bylo možné společně vytvářet řešení, která budou mít hmatatelný dopad na každodenní život lidí a nikoho neopomenou.

Klimatická krize vyžaduje systémovou transformaci společnosti i našich měst. To znamená, že do transformačního procesu se musí zapojit širší okruh subjektů, včetně obyvatel měst, podniků, subjektů působících v oblasti inovací (jako jsou univerzity a další subjekty zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi), nevládních organizací a občanské společnosti, a nikoli pouze místní samosprávy.

Následující oddíly v části „Způsobilost k právním úkonům“ jsou ze své podstaty všechny variacemi na stejné téma: budování kritické masy prostřednictvím zapojení a spolupráce s cílem dosáhnout smysluplné a trvalé změny.

Spolupráce v rámci městské správy je zásadní. Klimatická transformace se bude týkat všech resortů: bydlení, dopravy, zdravotnictví, školství, územního plánování, energetiky i hospodářství. Pokud je klimatická transformace vnímána především jako úkol týmu pro životní prostředí, často se jí nedaří prosadit. Klíčovým faktorem úspěchu je budování silných horizontálních týmů, které budou schopny ovlivňovat tvorbu politik a čerpat prostředky z rozpočtů napříč resorty.

Spolupráce by se však neměla omezovat pouze na úroveň obce – zapojit se musí i další subjekty. Mnoho dalších aktérů, jako jsou nemocnice, univerzity, školy, soukromé společnosti (jak velké korporace, tak malé a střední podniky) a občanská společnost, může misi podpořit změnou svých politik a způsobu, jakým vynakládají své finanční prostředky. Vytvoření meziorganizačních týmů, které společně řídí misi, umožňuje městské správě urychlit její práci. Je také důležité dívat se nejen ven, ale i nahoru – navazovat kontakty s regionálními a národními vládami za účelem vytvoření silných partnerství v rámci víceúrovňové správy.

Města budou nakonec muset pracovat experimentálním a iterativním způsobem. Problémy, s nimiž se potýkají, jsou komplexní a nemají jasné hranice. Pokusy o jejich řešení nevyhnutelně vyvolají reakce uvnitř systému. Standardní přístup „analyzovat, plánovat, realizovat“ s sebou nese riziko, že města investují čas i peníze do řešení, která nejsou v reálných podmínkách proveditelná. Reflexivní přístup k řízení typu „plánovat, testovat, opakovat“ naopak pomáhá budovat důvěru ve zvolený směr a umožňuje ostatním podílet se na utváření práce v průběhu jejího vývoje. Proto se zrychlení učení stalo tak důležitým hnacím motorem transformace (například v přístupu organizace Viable Cities). Tam, kde dosud neexistují, budou města muset zavést procesy pro rychlé získávání poznatků z malých experimentů a jejich využití při tvorbě politik.

Shrnutí: Otázky, které si položte – Správa věcí veřejných a participativní přístupy

• Do jaké míry jste otevřeni změnám v přístupu k místní správě?
• Komu byste měli tento přístup nebo postup zpřístupnit?
• Jak bude toto zapojení probíhat? Jaké formální a/nebo neformální struktury budou toto zapojení podporovat?
• Jaké zdroje, struktury, procesy atd. budou k úspěšnému provedení tohoto úkolu zapotřebí?
• Máte s takovými postupy či procesy nějaké předchozí zkušenosti?

Každé Pilotní město vytvoří vlastní koalici pro změnu, která bude odpovídat charakteru jím realizovaných pilotních aktivit – a to s ohledem na klíčové zainteresované strany, dotčené komunity a skupiny občanů, klíčové aktéry v daném ekosystému a partnery zajišťující realizaci. Na základě analýzy výzvy, kterou se město rozhodlo řešit, mohou města využít mapování systémů k identifikaci aktérů, městských služeb a procesů (tj. hodnotových řetězců), aby určila, koho musí město zapojit a s kým vytvořit koalici pro změnu. Názorné příklady a případové studie
Po celém světě existují organizace, které vytvářejí modely spolupráce a koalice zaměřené na řešení klimatických problémů, a to mezi městskými samosprávami, místními podniky, inovačními ekosystémy a občany.

Zde je několik příkladů:

• Leuven 2030
• Mise ve Valencii
• Region města Glasgow (Glasgow Green Deal)
• Climate Lab ve Vídni
• Nadace Boston Green Ribbon
• San Francisco Business Council for Climate Change
• Aliance C40 pro podnikatelské prostředí ve městech
• Model zelené ekonomiky ve Vancouveru
• Nadace Helsinki Smart & Clean

Mnohá města zapojila při vypracovávání plánu směřujícího k udržitelnější budoucnosti širokou skupinu zainteresovaných stran; příkladem je například londýnský plán pro cirkulární ekonomiku

Demokratické rozhodování a aktivní zapojení občanů jsou klíčové pro dosažení Klimatické neutrality v nejambicióznějších městech do roku 2030 a Klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Proto je nezbytné, aby města zapojila občany a městské zainteresované strany do smysluplné a inkluzivní participace, která přispěje k dosažení tohoto cíle. Cílem je podnítit města k přehodnocení role zapojení občanů na jejich cestě k Klimatické neutralitě. Aby města mohla přejít na Klimatickou neutralitu, je třeba propojit rozmanité a někdy protichůdné názory, poznatky a postupy, a tak dosáhnout hlubšího porozumění městským systémům a stavět na stávajících přednostech měst. Zvýšení demokratické vitality, inkluzivní účast na municipálních procesech a mezisektorová komunikace a spolupráce mohou vést k lepšímu rozhodování, odpovědnosti a společným přínosům. To může vyžadovat investice do prostředí, dovedností a institucí, které to podporují. Účinnost mnoha městských intervencí a politik závisí na reakci občanů a komunit. Pokud občané a další městské zainteresované strany mají pocit, že nebyli náležitě zapojeni, nebo se cítí bezmocní ovlivnit rozhodnutí, která mají dopad na jejich životy, mohou se cítit zbaveni vlivu a přestat se účastnit jakýchkoli intervencí. Naopak, když jsou občané aktivně zapojeni do rozhodování a realizace, mění se jak jejich pohled na tyto procesy, což potenciálně vede k větší legitimitě, tak i jejich vztah k městu. Tento přístup má větší šanci získat si srdce a mysli lidí a podpořit potřebnou změnu chování ve všech částech systému, protože procesy a jejich výsledky jsou vytvářeny společně a jsou důvěryhodné. To vytváří silné, živé a zdravější komunity, které se mohou výzvám postavit čelem.

Realizace programu NZC Pilotní města představuje vhodnou příležitost k zapojení občanů a městských aktérů, k otestování jejich přístupů a k poučení se z nich, k podpoře nových demokratických inovací a ke zlepšení a posílení kultury participace ve městě. Trvalá změna vyžaduje demokratické přístupy, které jsou zaměřeny na lidi, jsou odhodlány podporovat odolnost komunit a odolnost vůči změně klimatu a reagují na místní kontext. Hlasy a znalosti komunit, propojené spoluprací, která vychází nejen shora dolů, ale také zdola nahoru, musí být základem opatření, která přijímají vlády a občanská společnost. Tam, kde je to vhodné, by měly být podporovány inkluzivní přístupy s ohledem na průniky sociálních kategorií – jako je etnická příslušnost, věk nebo zdravotní postižení – a na význam genderového hlediska.
Zde je několik příkladů:

• Lisboa Participa | Zelený participativní rozpočet v Lisabonu
  Procesy participativního rozpočtování (PB) umožňují místním komunitám rozhodovat o rozpočtu a výdajích města. PB lze kombinovat s
  rozhodování s cílem zajistit
  robustní a inkluzivní proces. Vznikl v Latinské Americe s cílem posílit postavení komunit a umožnit jim kontrolu nad veřejnými výdaji. PB se praktikuje po celém světě. V Lisabonu jej iniciovala městská rada a funguje již mnoho let. Mezi výhody PB patří budování komunity a zvýšená důvěra v městské samosprávy v důsledku zapojení komunity do rozhodování o výdajích. PB však není tak vhodný pro řešení dlouhodobých nebo složitých otázek, protože se obvykle zabývá krátkodobými projekty. V posledních letech byly některé procesy PB kritizovány za to, že
  ztratili ze zřetele posilování postavení žen. Navíc,
  Programy na úrovni měst mohou být omezeny kontrolou rozpočtů na celostátní úrovni.
  https://op.lisboapartici
• Vize pro Skotsko | Jak by doporučení mohla ovlivnit naši budoucnost | Skotské klimatické shromáždění V rámci Skotského klimatického shromáždění byly vize účastníků ohledně jejich budoucnosti ztvárněny prostřednictvím vyprávění příběhů a budování narativů. Cílem bylo přiblížit návrhy doporučení občanů pro shromáždění širší veřejnosti a ilustrovat dlouhodobá politická řešení a jejich dopad na životy lidí. Vize pro Skotsko | Jak by doporučení mohla ovlivnit naši budoucnost | Skotské klimatické shromáždění
• Technologické hodnocení vedené komunitou | Boj proti technokracii a algokracii
  Participativní přístupy k hodnocení technologií zakládají tento proces na reálných zkušenostech těch, kterých se daná technologie nejvíce dotýká, a zároveň úzce spolupracují s odborníky a zainteresovanými stranami, kteří obvykle v hodnocení technologií hrají dominantní roli. Tento přístup uznává, že odborníci sami nedokážou řešit složité technologické otázky a že občané a komunity významně přispívají k demokratizaci přístupů, v nichž dominují odborníci.
  Dánská rada pro technologie byla průkopníkem tohoto přístupu již v 60. letech minulého století. Participativní přístupy k hodnocení technologií podporují dlouhodobou udržitelnost nových technologií tím, že zajišťují, aby
  jejich dopady jsou posuzovány komplexně a demokraticky a před zavedením nových technologií s významným dopadem probíhá dostatečná veřejná diskuse. V současné době však
  V oblasti technologických posudků dominují odborníci a zájmové skupiny z daného odvětví.
  EXP8 | Boj proti algokracii: Potřeba nových participativních přístupů k hodnocení technologií.

Správa věcí veřejných a participativní přístupy
Několik zajímavých případových studií na téma „komunity versus změna klimatu“ najdete zde

Zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy, na které by města měla dávat pozor

• NZC Občané a městské zainteresované strany Stručný přehled
• Video o občanech a městských aktérech v NZC
• Systém metod a případové studie zapojení občanů a městských aktérů a demokratické inovace
• Program akčního učení
• Nástroj pro mapování občanského prostředí
• Cesta k soudržnému zapojení města

Misijní města čelí značné potřebě kapitálu, a to jak na financování svých transformačních procesů, tak na realizaci projektů s využitím veřejných i soukromých zdrojů. Jejich úspěch bude záviset na tom, zda se jim podaří tyto zdroje identifikovat a zajistit. Mezi tyto potřeby patří dostatečné financování pro rozvoj projektů a portfolií schopných dosáhnout Klimatické neutrality, stejně jako veřejné a soukromé kapitálové financování a financování těchto projektů na základě jejich potřeb. Pravděpodobně budou vyžadovat celou řadu zdrojů, ať už se jedná o spolufinancování z veřejného sektoru, financování ze soukromého sektoru, přesměrování rozpočtů veřejného a soukromého sektoru, filantropické financování nebo financování od místních subjektů s odpovědností (např. energetických společností).

Misijní města budou v rámci procesu Klimatické smlouvy měst (CCC) vypracovávat „Investiční plány“. Upozorňujeme, že jejich rozsah nezahrnuje pouze investiční aktivity, ale celé spektrum kapitálu – financování, veřejný i soukromý kapitál určený k financování projektů

Tyto plány vycházejí z rámce, který se skládá z několika prvků:

• Odhadnout celkovou kapitálovou potřebu pro přechod ke Klimatické neutralitě do roku 2030;
• posoudit a řešit potřeby v oblasti kapacit a schopností u klíčových aktérů, jako jsou vedoucí představitelé a zaměstnanci městských a regionálních samospráv, klíčové zainteresované strany, finanční instituce a občané;
• Pochopit, jaké typy zásahů vyžadují jaké formy kapitálu a finanční mechanismy;
• Podporovat „příznivé prostředí“ pro tvorbu a využívání kapitálu ve velkém měřítku, které zahrnuje analýzu dat a posouzení potřeb, klimatické a související politiky (na úrovni města, regionu i státu), zohlednění vhodných a nezbytných kapitálových struktur, analýzu kapitálových a finančních rizik spolu se strategiemi pro jejich zmírnění;
• Vytvořit spolehlivé mechanismy pro správu kapitálu a financí a pro sledování dopadů, které budou v souladu s širším rámcem pro posuzování dopadů mise, s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost všech zúčastněných stran a předejít jakémukoli riziku „zeleného praní“.

Investiční plán iniciativy Misijní města bude obsahovat rozpis kapitálových potřeb odpovídající cestám k dosažení Klimatické neutrality. Nastíní několik rizik, která by mohla ovlivnit alokaci finančních prostředků na podporu nezbytných opatření k dekarbonizaci, a pomůže identifikovat podpůrná opatření a požadavky, které napomohou toku kapitálu z různých zdrojů. Mezi tato opatření budou patřit změny politik umožňující rozsáhlé akce, návrh účinných institucionálních uspořádání, jako jsou specializované městské fondy, a opatření k omezení a řízení rizik napříč všemi zdroji veřejného i soukromého kapitálu. Program Pilotní město zejména poskytne městům podporu v následujících oblastech:

• Zajištění soudržnosti politik za účelem účinné mobilizace kapitálu
• Stanovení a zavedení potřebných kapitálových struktur na úrovni města (nebo regionu/státu) za účelem organizace různých zdrojů kapitálu pro financování
• Rozvíjet schopnosti měst efektivně využívat kapitál v celé škále potřeb

Monitorování, hodnocení a učení (MEL) pro Pilotní města NZC představují vzájemně propojené činnosti, které podporují měření pokroku směrem ke Klimatické neutralitě prostřednictvím příslušných pilotních aktivit a zároveň vytvářejí synergie mezi Pilotními městy na základě společných poznatků o dopadech. Monitorování se týká vývoje a aplikace kvantitativních ukazatelů pro sledování a analýzu pokroku měst směrem k přímým dopadům (jako jsou emise skleníkových plynů s nulovou bilancí) a nepřímým dopadům (spoluprínosy), stejně jako nastavení, správa a údržba nástrojů a infrastruktury pro sběr dat. Hodnocení označuje analýzu a posouzení informací z monitorování ve vztahu k stanoveným cílům, záměrům a referenčním hodnotám s cílem určit, do jaké míry byly dosaženy klíčové milníky, průběžné výsledky a konečné dopady. Učení znamená strukturovaný a nepřetržitý proces bilancování a syntézy s cílem generovat poznatky v reálném čase, které pomohou městům pochopit, která řešení fungují, v jakých kontextech, pro koho a proč. Tyto činnosti tak budou generovat důkazy a znalosti, které umožní reflexivní správu a opravu/zdokonalení postupu. A konečně, MEL je nezbytné pro škálovatelnost a přenositelnost pilotních aktivit napříč různými oblastmi Klimatické neutrality a městskými kontexty v rámci NZC.

Zajištění toho, aby byly již v rané fázi zohledněny vícerozměrné a systémové dopady pilotních aktivit v rámci NZC a aby byly poznatky z pozdějších zásahů průběžně zaznamenávány, měřeny a zapracovávány do procesů MEL, představuje pro města náročný úkol. Tento úkol se ještě zkomplikuje, pokud se předpokládá, že k očekávaným transformacím směřujícím ke Klimatické neutralitě dojde prostřednictvím nelineárních a komplexních cest. K řešení této situace pomůže budování porozumění a jasnosti měst ohledně jejich očekávaných „cest dopadů“ jakožto vyvíjejícího se procesu, což městům umožní efektivně zavádět jejich procesy MEL prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních ukazatelů.

Pilotním městům bude poskytnuta podpora, aby jasně formulovala své cesty k dopadu prostřednictvím své logiky dopadu nebo teorie změny (TOC), a tak zřetelně popsala základní mechanismy, jimiž budou v průběhu času vytvářeny pozitivní dopady. Tyto logiky dopadu a narativy transformace propojí navrhované aktivity Pilotních měst s krátkodobými a střednědobými změnami, které lze pozorovat/měřit a které jsou předzvěstí pozdějších dlouhodobých dopadů vedoucích ke změně městských systémů.

Názorné příklady a případové studie

• GPC: Globální protokol pro emise skleníkových plynů na úrovni komunit Emissions (GPC) vyžaduje, aby města měřila a zveřejňovala komplexní inventář skleníkových plynů s využitím dvou odlišných, ale vzájemně se doplňujících přístupů. Jeden z nich zachycuje emise z výrobních i spotřebních činností probíhajících v rámci hranic města, včetně některých emisí uvolňovaných mimo hranice města. Druhý přístup rozděluje všechny emise do „rozsahů“ v závislosti na tom, kde fyzicky vznikají. Tento přístup vyžaduje oddělené vykazování emisí fyzicky uvolněných v rámci hranic města pro agregaci inventářů více měst, aby se zabránilo dvojímu započítání. Rámec rozsahů pomáhá rozlišovat emise vznikající fyzicky v rámci města (rozsah 1) od emisí vznikajících mimo město (rozsah 3) a od spotřeby elektřiny, páry a/nebo vytápění/chlazení dodávaných rozvodnými sítěmi, které mohou, ale nemusí překračovat hranice města (rozsah 2).
• Rámec iniciativy „Smlouva starostů“: Tento metodický přístup k podávání zpráv o zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně (včetně místního vykazování emisí skleníkových plynů) má komplexní charakter. Pokud jde o zmírňování dopadů změny klimatu, tento přístup pomáhá místním orgánům oslovit všechny různé spotřebitele na jejich území. Jedná se o metodiku integrovaného a inkluzivního plánování v oblasti klimatu a udržitelné energetiky, v níž hrají aktivní roli místní zainteresované strany.
• Učení/tvorba smyslu metody: V rámci iniciativ financovaných organizací EIT Climate-KIC, jako jsou projekt MOTION a Deep Demonstrations, byly vyvinuty a zavedeny inovativní procesy monitorování, hodnocení a učení (MEL), které ve spolupráci s městy EU zavedly procesy učení a tvorby smyslu v reálném čase a umožnily vytvoření rychlých hodnotících cyklů v celé řadě oblastí, přičemž se výslovně zaměřily na systémovou transformaci

Zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy, na které by města měla dávat pozor

• NZC Monitorování, hodnocení a učení (MEL) Rámec vychází z potřeb v oblasti MEL, na které upozornila města, z rámcových podmínek CCC, doporučení JRC a také z potřeb monitorování širšího provádění mise. Na základě komplexního souboru stávajících metodik, dostupných nástrojů a rámců, které města v současné době využívají v praxi, vyvine rámec MEL soubory klíčových ukazatelů, měření a procesy podávání zpráv pro hodnocení provádění NZC a v širším smyslu i výkonu mise (viz obrázek níže s klíčovými složkami rámce).

• Organizační výbor NZC a jeho zdroje (Canvas, sada nástrojů) pomůže vymezit rozsah činností v oblasti monitorování, hodnocení a učení (MEL) prostřednictvím „výběru z nabídky“ očekávaných výsledků a dopadů (jak přímých, tak vedlejších přínosů), aby bylo možné kriticky posoudit opodstatněnost klíčových výstupů v rámci jejich portfolia emisních oblastí a nástrojů. Města by tak byla schopna posoudit, jak pilotní aktivity přispívají k předpokládaným výsledkům, a to na základě existujících důkazů ve formě souboru metrik a indikátorů. Tento krok také pomůže vybrat, co měřit na základě předpokládané změny, určit správné důkazy a posoudit mezery v důkazech a to, jak by tyto mezery mohly být potenciálně řešeny prostřednictvím rámce NZC MEL (viz obrázek níže).

• Funkce MEL na portálu: Rámec MEL bude pilotním městům pomáhat také při kvantifikaci přímých a souvisejících přínosů jejich zavádění, a to včetně průběžných výsledků a dlouhodobých dopadů. Tyto hodnotící údaje budou navíc integrovány do portálu NZC, aby bylo možné vizualizovat pokrok na úrovni celého města i jednotlivých sektorů, agregovat jej a porovnávat s potenciálem měst v oblasti snižování emisí, a také vytvořit rozhraní pro definování postupů podávání zpráv za účelem sledování pokroku.

Přímé dopady a nepřímé dopady (principy souběžných přínosů a zásady „nezpůsobit významnou škodu“):
V rámci Pilotních měst NZC se vedlejší přínosy chápou jako dodatečné dopady či pozitivní vedlejší účinky opatření zaměřených na zmírňování dopadů změny klimatu nebo na přizpůsobení se této změně, které jsou jejich nedílnou součástí. Lze očekávat, že těchto dopadů bude dosaženo v krátkodobém, střednědobém či dlouhodobém horizontu prostřednictvím jejich pilotní realizace, a to v závislosti na cílových emisních oblastech a portfoliu řešení navržených jednotlivými městy. Je například známo, že nízkouhlíková řešení a řešení aktivní mobility mají pozitivní účinky na veřejné zdraví a blahobyt. Zároveň by některé klimatické akce mohly potenciálně vést k negativním důsledkům nebo kompromisům, kterým je třeba se vyhnout. Například zvýšená výroba energie nebo vytápění z biomasy by mohlo mít negativní dopady na místní kvalitu ovzduší a regionální biologickou rozmanitost. Tyto negativní dopady opatření na jiné sektory jsou v nařízení EU o taxonomii (článek 17) popsány jako zásady „nezpůsobovat významnou škodu“ (DNSH) a vztahují se na environmentální cíle a odpovídající činnosti. Tyto zásady také slouží jako vodítko pro taxonomii technologických řešení a služeb NZC a pro odpovídající Úložiště znalostí a informační listy dostupné na portálu NZC. Vedlejší přínosy lze rovněž rozdělit na přímé a nepřímé podle toho, jak úzce souvisejí s výsledkem daného opatření. Například zlepšení kvality ovzduší díky využívání obnovitelných zdrojů energie (snížení koncentrací oxidu dusného a částic) představuje přímý vedlejší přínos, zatímco související zlepšení v oblasti nemocnosti a úmrtnosti jsou nepřímými vedlejšími přínosy vyplývajícími ze zlepšení kvality ovzduší. Proto jasné a komplexní pochopení potenciálních vedlejších přínosů a jejich vzájemných souvislostí pomůže městům identifikovat širokou škálu nepřímých dopadů a kompromisů u jejich konkrétních aktivit. Dále je důležité předem zvážit, jaká data jsou potřebná k odhadu vedlejších přínosů/dopadů, a zahrnout přístup ke sběru dat pro monitorování, hodnocení a učení (MEL) do navrhovaných pilotních aktivit.

Následující část nabídne pilotním městům při sestavování jejich portfolií vyčerpávající (nikoli však vyčerpávající) „výběr“ vedlejších přínosů a jejich tematické rozdělení
U jednotlivých tematických opatření již bylo zahájeno mapování potenciálních dopadů, vedlejších přínosů, synergií a rizik, které zahrnují zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně/odolnost, životní prostředí (voda, půda a ekosystémy), zásobování potravinami a jejich produkci, socioekonomické a zdravotní vedlejší přínosy a zajištění mezisektorové integrace. Uznáváme však, že tyto souvislosti jsou komplexní, a to jak z hlediska koncepčního porozumění, tak z hlediska kontextových úvah v praxi a při implementaci. Tyto vzájemné závislosti budou následně hlouběji analyzovány a prezentovány v připravovaných výstupech NZC, jako je logika dopadu (teorie změny) NZC, zdroje MEL, mechanismy pro vykazování údajů o emisích, analýza technologických řešení a překážek jejich přijetí a další relevantní pracovní balíčky projektu. Níže uvedená tabulka poskytuje přehled široké škály přímých a nepřímých přínosů a jejich kategorizace, která je v NZC považována za výchozí bod pro návrh služeb a řešení a pro činnosti MEL.

	Dopady (včetně vedlejších přínosů) a kategorie dopadů
Přímé dopady	Klimatická neutralita
	Omezování dopadů změny klimatu Snížení emisí skleníkových plynů Zvýšení energetické účinnosti nebo míra modernizace (včetně dálkového vytápění) Snížená poptávka po energii, snížené potřeby nebo snížená spotřeba Lepší přístup k čisté, spolehlivé a cenově dostupné energii Snížení energetické chudoby Zvýšený přechod k veřejné dopravě, chůzi a jízdě na kole Snížení podílu osobních vozidel na celkové dopravě Zvýšený zájem o vozidla s nízkouhlíkovou technologií v oblasti osobní, nákladní a veřejné dopravy (elektromobily, elektrokola, vozidla na vodíkový pohon atd.)
	Přizpůsobení se změnám klimatu Zvýšená sekvestrace uhlíku (např. prostřednictvím řešení založených na přírodě) Zvýšená stabilita městské infrastruktury Snížené riziko přírodních katastrof nebo klimatických katastrof či nebezpečí Lepší připravenost na nejistotu spojenou s dopady změny klimatu
Nepřímé dopady	Dopady na veřejné zdraví a životní prostředí Zlepšená kvalita ovzduší Snížení hlukového znečištění Zvýšení bezpečnosti silničního provozu Omezení efektu tepelného ostrova Lepší tělesná i duševní pohoda Zvýšení atraktivity a estetické hodnoty pro život (v souladu s novými cíli EU v rámci iniciativy Bauhaus) Zvýšená fyzická aktivita a aktivní životní styl Spravedlivý a cenově dostupný přístup k bydlení
	Sociální začlenění, demokracie a kulturní dopady Posílení zapojení občanů a komunit a rozvíjení sociálních kapacit pro účast a angažovanost Posílení sociální spravedlnosti Posílení sociální soudržnosti, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti lepší fungování demokratických institucí Zvýšené povědomí o sociálních otázkách Lepší přístup k pracovním příležitostem a možnostem rozvoje dovedností Lepší přístup k informacím, osvěta a změna chování
	Dopady na hospodářský rozvoj Zvýšené investice do výzkumu a inovací Snížení budoucích nákladů na údržbu a investice Nárůst počtu kvalifikovaných pracovních míst a míry zaměstnanosti Zvýšená ekonomická prosperita (kvalita pracovních míst, udržitelné dodavatelské řetězce atd.) Vyšší ekonomická návratnost přírodního kapitálu Zvýšená technologická vyspělost a míra přijetí Místní hospodářská činnost a globální propojenost Rozvoj místního podnikání a místních firem/podniků Zvýšení viditelnosti a přenos znalostí a technologií pro místní podniky a start-upy Začleňování nových ekonomických modelů, jako je ekonomika blízkosti a sdílená ekonomika
	Dopady na efektivní využívání zdrojů Lepší nakládání s odpady a vyšší efektivita Rozšířené zavádění materiálových cyklů a oběhového hospodářství Zlepšení kvality vody Zlepšení procesu/provádění vodního hospodářství Udržitelné a odolné systémy produkce a zásobování potravinami Snížení plýtvání potravinami Zvýšení produkce a spotřeby místních potravin Vylepšené postupy v oblasti hospodaření s půdou (v souvislosti s biologickou rozmanitostí)
	Dopady na biologickou rozmanitost Rozšíření městského lesnictví, výsadba a zlepšení zdravotního stavu rostlin Snížená ekologická stopa Nárůst počtu neinvazivních druhů a opylovačů Zlepšení zdraví půdy Snížené riziko vypuknutí epidemie/pandemie Zvýšené ekologické povědomí Zlepšení ekologické propojenosti biotopů Lepší obnova přírody

Zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy, na které by města měla dávat pozor

• NZC Impact Logic bude klíčovým zdrojem informací, který ukáže vzájemné souvislosti mezi očekávanými přímými a vedlejšími přínosy a průběžnými výsledky zmapovanými v rámci pilotních Impact Pathways jednotlivých měst.
• Mezi materiály poskytnuté městům k tomuto tématu bude patřit seznam/přehled vedlejších přínosů, které je třeba brát v úvahu jako krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé výsledky, jejichž dosažení a měření se u pilotních aktivit očekává. Tento seznam bude vycházet ze stávající práce a materiálů, které se v současné době připravují v rámci rámce MEL a logiky dopadu (MEL Framework & Impact Logic) a novozélandské taxonomie technologických řešení a služeb (NZC Taxonomy of technological solutions and services).
• Pokyny platformy NZC týkající se výběru technologických řešení a služeb pomohou pilotním městům při posuzování vnějších dopadů a při identifikaci a označování případných rizik porušení zásad DNSH při zavádění inovací.
• Rámec MEL a logika dopadů, které byly popsány v předchozí části, mají Pilotním městům sloužit jako vodítko při určování rizik a nezamýšlených důsledků jejich opatření, přičemž je třeba dodržovat priority EU v oblasti klimatu a životního prostředí a nezpůsobovat jim žádnou významnou újmu.
• „Pokud jde o platformu, modul pro správu výzev a grantů bude sloužit k operativnímu řízení veškerého vykazování v rámci pilotních aktivit, což bude zahrnovat měření a vizualizaci klíčových vedlejších přínosů na základě údajů získaných od Pilotních měst.“
• Knihovna technologických řešení a řešení zaměřených na konkrétní emisní oblasti, která jsou zahrnuta v rámci Úložiště znalostí, bude opatřena štítky s uvedením souvisejících přínosů pro každé zmapované řešení

Názorné příklady a případové studie

• Projekt „Healthy, Clean Cities Deep Demonstration“, koordinovaný organizací EIT Climate-KIC, pomohl skupině ambiciózních měst v EU zavést strategický přístup k učení. V rámci projektu byla vyvinuta logika dopadu pro experimenty zaměřené na konkrétní lokality a byly zavedeny cykly „sensemakingu“, jejichž cílem bylo získat prakticky využitelné poznatky pro návrh a realizaci projektů.
• V rámci iniciativy „Sensemaking“ programu UNDP, zřízené pro síť laboratoří Accelerator Labs ve 115 zemích, byly navrženy a zavedeny nástroje a metody komplexního a systémového uvažování, jejichž cílem je podpořit modely vzájemného učení a urychlit proces učení v rámci globální komunity odborníků z veřejného sektoru s ohledem na Cíle udržitelného rozvoje (SDG) do roku 2030.
• Přístup „Living Labs“ a jeho uplatňování v rámci různých iniciativ EU vytváří prostředí, v němž koalice složené z různých aktérů mohou testovat, vyvíjet a společně vytvářet inovativní řešení, která umožňují rychleji se poučit z výzev, jimž čelí města. Například: AMS Institute – Urban Living Labs.

Zdroje a/nebo budoucí zdroje a služby platformy, na které by města měla dávat pozor

• Zorganizoval workshopy pro městské klastry s cílem společně vypracovat plány dopadu, vzdělávací cíle a strategii, metody hodnocení a pravidelně sdílet získané poznatky s ostatními Pilotními městy.
• Metodika NZC Impact Logic a doplňkové materiály (schémata, metody, nástroje, případové studie atd.) poskytované platformou Net Zero Cities a portálem.
• Synergie a propojení s národními platformami Mission za účelem šíření poznatků z programu Pilotní města NZC na celostátní úrovni

Mise EU představují nový prvek výzkumného a inovačního programu Horizont Evropa na období 2021–2027. Podporují priority Evropské komise, jako je Evropská zelená dohoda, Evropa připravená na digitální věk, Boj proti rakovině a Nový evropský Bauhaus. Bylo zřízeno pět rad pro mise, které sdružují přední odborníky a mají za úkol pomoci specifikovat, navrhnout a realizovat mise programu Horizont Evropa. V září 2020 předala rada pro mise Evropské komisi konečná doporučení. V září 2021 byla oficiálně zahájena mise Mise EU „100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030“ (Mise pro města) a byl zveřejněn prováděcí plán.

NetZeroCities (NZC) je čtyřletý projekt financovaný z programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, jehož cílem je pomoci městům překonat současné strukturální, institucionální a kulturní překážky, s nimiž se potýkají, a umožnit jim tak dosáhnout Klimatické neutrality do roku 2030.

Projekt NZC nabízí pokročilé možnosti v oblastech systémových změn, zapojení a účasti občanů, participativní a inovativní správy věcí veřejných, kapitálového a finančního uspořádání a sociálních inovací, aby města měla k dispozici odborné znalosti potřebné k řešení výzev spojených s dosažením Klimatické neutrality.

Iniciativa NetZeroCities si uvědomuje, že města potřebují vypracovat konkrétní strategie přizpůsobené místním a regionálním podmínkám, a bude je v tom podporovat tím, že bude vyvíjet, propagovat a integrovat nové i stávající nástroje, zdroje a odborné znalosti do jednotné platformy, která bude všem městům přístupná prostřednictvím online portálu (Mission Platform). Iniciativa Platforma NZC Mission rovněž poskytuje podporu při společném vytváření Klimatických smluv měst s místními zúčastněnými stranami a občany. Vypracování, podepsání a provádění klimatických smluv měst je ústředním prvkem mise EU „100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030“. Ačkoli tyto smlouvy nejsou právně závazné, představují jasný a vysoce viditelný politický závazek nejen vůči Evropské komisi a vnitrostátním a regionálním orgánům, ale také vůči občanům. Stanoví plány, jak město dosáhne Klimatické neutrality do roku 2030, a budou zahrnovat Investiční plán.

Kromě toho bude v rámci projektu NZC vyhlášena otevřená výzva pro Pilotní města. S podporou řady služeb, znalostí a odborných zkušeností poskytovaných platformou NZC Mission Platform se pilotní města zaváží k zavedení opatření v rámci jedné nebo více emisních oblastí, která otestují cesty k dekarbonizaci s cílem překonat překážky transformace a v konečném důsledku urychlit jejich cestu k tomu, aby se stala uhlíkově neutrálními městy. Pilotní města obdrží grantové financování na podporu realizace svého experimentu s důrazem na spolupráci, reflexi a učení a na identifikaci jak překážek změny, tak příležitostí pro víceúrovňové a vícepákové intervence k jejich překonání.

Užitečné odkazy a zdroje

• NetZeroCities, dostupné na adrese https://netzerocities.eu/
• Mise EU „Klimaticky neutrální a inteligentní města" Prováděcí plán, září 2021.
• Další dokumenty, včetně informační sady pro města na domovské stránce Mise EU: Klimaticky neutrální a inteligentní města

Evropská zelená dohoda
Evropská zelená dohoda (Zelená dohoda EU) je reakcí Evropské unie na výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, které představují klíčový úkol pro naši generaci. Jedná se o novou strategii růstu, jejímž cílem je proměnit EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním, efektivním z hlediska využívání zdrojů a konkurenceschopným hospodářstvím, v němž v roce 2050 nedojde k žádným čistým emisím skleníkových plynů, kde bude chráněno životní prostředí a zdraví občanů a kde bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

V praxi představuje Evropská zelená dohoda, schválená v roce 2020, soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby se Evropská unie (EU) do roku 2050 Klimatická neutralita. Bude rovněž předložen plán posouzení dopadů s cílem zvýšit cíl EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně 50 % a směřovat k 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Plánuje se přezkoumat každý stávající zákon z hlediska jeho přínosu pro klima a zavést novou legislativu týkající se oběhového hospodářství, renovace budov, biologické rozmanitosti, zemědělství a inovací.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská zelená dohoda bude pro Evropu „momentem přistání na Měsíci“. Von der Leyen jmenovala Fransa Timmermanse výkonným místopředsedou Evropské komise pro Evropskou zelenou dohodu.

Plán Investiční plán pro udržitelnou Evropu představuje investiční pilíř Evropské zelené dohody. K dosažení klimatických a energetických cílů pro rok 2030 budou do roku 2030 zapotřebí dodatečné investice ve výši 260 miliard EUR ročně. Je zapotřebí rámec, který překlenout propast mezi politickými cíli a dostupnými významnými soukromými finančními zdroji. Tento rámec se zaměří na investice do klimatu, životního prostředí a sociální investice, přičemž ty druhé se budou týkat pouze té míry, v jaké souvisejí s udržitelným přechodem. Investiční plán pro udržitelnou Evropu v příštím desetiletí zmobilizuje prostřednictvím rozpočtu EU a souvisejících nástrojů nejméně 1 bilion EUR soukromých a veřejných udržitelných investic.

CINEA
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) je nástupnickou organizací Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA). Oficiálně byla založena dne 15. února 2021 a svou činnost zahájila dne 1. dubna 2021 s cílem provádět části určitých programů EU. CINEA hraje klíčovou roli při podpoře Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím účinného a efektivního provádění prvků jejích delegovaných programů: Nástroj pro propojení Evropy (CEF), Horizont Evropa, Inovační fond (IF), program LIFE, Mechanismus EU pro financování obnovitelných zdrojů energie, Mechanismus pro spravedlivou transformaci a Evropský fond pro námořní záležitosti, rybolov a akvakulturu. Jeho deklarovaným posláním je podporovat zúčastněné strany při naplňování Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím vysoce kvalitního řízení programů, které pomáhá realizovat projekty přispívající k dekarbonizaci a udržitelnému růstu.

Horizont Evropa
„Horizont Evropa“ je dosud největším nadnárodním programem na podporu výzkumu a inovací, který bude realizovat Evropská unie. Tento nový program EU pro výzkum a inovace bude mít na období 2021–2027 k dispozici rozpočet ve výši přibližně 95,5 miliardy eur. Agentura CINEA bude spravovat pracovní programy Horizontu Evropa v rámci klastru 5, který zahrnuje oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Část klastru 5 programu Horizont Evropa věnovaná klimatickým opatřením je zodpovědná za vypracování strategií a politik pro zmírňování dopadů a přizpůsobování se globální klimatické krizi na základě pochopení jejích příčin, vývoje a dopadů, jakož i tří misí EU (Mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města", přizpůsobení se změně klimatu, oceány).

Celkově se předpokládá, že agentura CINEA bude v rámci programu Horizont Evropa spravovat rozpočet ve výši až 15 miliard eur v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.